Příběh paní Zdeňky

Příběh paní Zdeňky

Paní Zdeňka přišla do Azylového domu Jonáš v České Lípě na začátku loňského roku s dvouměsíčním kojencem a dvěma malými dětmi.

Na svých bedrech si nesla velmi těžký příběh, v němž hrálo roli dlouhodobé nedobrovolné odloučení od partnera, který byl ve výkonu trestu. Nejen kvůli této skutečnosti se od ní odvrátila vlastní rodina a paní Zdeňka nějakou dobu žila v nesnesitelných podmínkách, téměř jako bezdomovec. Ze zázemí pro sebe a své děti byla Zdeňka šťastná, mohla žít nejen v teple, ale i se střechou nad hlavou. Zpočátku působila Zdeňka i její děti velmi vystrašeně, navíc měla velké problémy s komunikací s úřady.

Děti neměly vytvořený žádný režim, hygienické návyky, bály se sprchy, nebyly zvyklé poslouchat a byly nedůvěřivé vůči okolí.

Paní Zdeňka byla zpočátku vůči radám a požadavkům sociálních pracovníků Jonáše spíše laxní.

Když Zdeňka postupně získala důvěru k personálu, pochopila, že je v bezpečném prostoru, že jí v azylovém domě mohou pomoci, lecčemu se může naučit a v lecčems se posunout.

Zdeňka začala se sociálními pracovnicemi spolupracovat a situace se začala prokazatelně měnit. Nejvíce se to odrazilo na dětech. Ukázalo se, že jsou velmi šikovné, tvořivé, s nadšením se zapojují do jakékoli činnosti. Začaly více poslouchat a přijímat autoritu matky.

Posléze se změnil i vztah paní Zdeňky s rodiči. Ti za ní a za vnoučaty začali jezdit, ona s dětmi častěji navštěvovala je.

Když paní Zdeňka s dětmi před nedávnem Azylový dům Jonáš opustila, nejen ona si uvědomila, jak velký kus cesty za necelý rok ušla.

„Popřejme jí, aby se její životní příběh nadále odvíjel veseleji než dosud,” popřála klientce tehdejší vedoucí služby Kateřina Malečková.

Tříkrálová sbírka 2023
Podpořte nás